Fánoční Speciál - Snow Love 2

28. listopadu 2012 v 13:47 |  Povídky
Druhá část (jelikož se mi to na jednou nevešlo xD) :

"Jé ty už jsi tu Kichiru ?" bafnul na mě ze zadu ze smíchem.
"Jo, no jasně. Už tu čekám něajkou chvilku." Mrknul jsem a usmál se.
"Eh. To mě mrzí, já nemohl dojít dříve."
"V pohodě !" usmál jsem se a lehce do něj štouchnul.
"Tak kde jsme to včera zkončili ?" usměje se a sype mi sníh do hlavy.
"Hééj !" vylítnu a vyklepávám si sníh z hlavy. Pak se na něj otočím.
"Ty .. ty si přežil konec světa ?" vykulím oči.
"F-fakt ? a - ty taky !" drží smích.
"Uááu. Zázrak !" a začal jsem se smát.
Mluvili jsme pořád o blbostech, al bylo nám dobře. Nakonec jsme vedle Pana Sněhuláka postavili Paní Sněhulákovou. Váleli jsme se ve sněhu a snažili se udělat anděly, házeli po sobě sněhové koule a snažili jsme se postavit iglů. A i jako včera to ubáhalo nějak moc rychle a už se zas stmívalo. Celý promrzlí ale vysmátý jsme se procházeli.
"Yuki, mohu tě o něco poprosit ?" zeptal jsem se najednou nesměle.
"Anoo ?" mrknul na mě.
"Dal bys mi tvoje číslo .. ?" zeptal jsem se trochu ze strachem.
"Uh ? .. A-ale jo." Usmál se a nadiktoval mi ho.
"Achjo, já už asi budu zase muset." Povzdychl jsem si z pohledem na hodinky.
"No jo, já taky." Zamumlal. "Ale zítra zas tu, že ?" usmál se.
"No jasně a můžem udělat ještě malé Sněhulátko." Zasmál jsem se.
"Jop !" písknul a vyskočil. Zastavili jsme se, věděli jsme, že se za chvilku zas rozloučíme a půjdem každý jiným směrem. Toužil jsme ho zas obejmout, ale nevěděl jsem jak to cítí on. Jestli mu ti nevadí a … Ale já tak strašně toužil, toužil jsem ho pohladit po tváři a dát mu pusu na tvář. Ale znejistil jsem, ovšem neudržel jsem se. Přitisknul jsem si ho k sobě a opět jsem zabořil svou hlavu do jeho vlasů. Cítil jsem jak mi bučí srdce. Cítil jsem jeho ruce na mích zádech, lehce jsem si ho od sebe dotáhnul a podíval jsem se mu do jeho nádherných očí. Díval se na mě tak nádherně, že jsem mu nakonec dal pusu na čelo. Lehce se zachvěl a zčervenal.
"T-tak pa .." zatáhnul jsem ho lehce za vlas a šel.
"Pá …" usmál se a zamával mi.
Ach nemůžu už myslet na nic jiného, já .. já mám ho tolik rád. Tak strašně moc. Ach .. Když jsem se konečně dostal do postele, nemyslel jsem na nic jiného, jen na něj, chtěl jsem mu napsat, ale nevěděl jsem jestli třeba nespí. Bylo asi půl 12. A já nevím v kolik chodí spát, sakra. No risknu to. Nakonec jsem mu napsal : "Ahoj, doufám, že tě nebudím. Já jen, strašně se mi stýská, nemohu se dočkat až budem zas zítra blbnout ^^ .. Kichi" Potom co jsem ji odeslal, jsem toužil to vrátit zpět. Co když ho budím ? Co když třeba zítra nepříjde, nebo tak .. j-já .. achjo. Najednou mi ale došla sms, od něj : "Jasně, že nespím. Jo, taky se moc těším ! ^^ hlavně na Sněhulátko xD ! Yuki" usmál jsem se a psali jsme si až do rána.
Sedím tu pod našemi sněhuláky a čekám na něm, zas jde pozdě. Usmál jsem se a už ho zaslechl jak letí. Ale než jsem se stačil otočit zkočil mi na záda.
"Hééé .." z toho jak jsem to nečekal jsem zkončil hlavou ve sněhu. Rozesmál jsem se a on si na mě spokojeně seděl.
"Ahoj Kichiru .. tady se tak hezky sedí." Usmíval se.
"No to je super …" řekl jsem a nahrbil se, čímž jsem ho zhodil.
"Há há !" zasmál jsem se a sednul si na něj, ale on ležel na zádech. Usmál jsem se.
"Tady se taky hezky sedí …" ale bylo to takové zvláštní na něm takhle sedět. Uhh .. a všiml jsem si že se taky lehce začervenal.
"Fajne a ted ze mě slez .. prosííím já už budu hodnej .. help míííí !" začal s sebou šít jak blázen a smát se. Zmáčkl jsem mu nos.
"Tůůů !!" hihnal jsem se. A on udělal takový ten načučený obličej, natáhnul se a sundal mi botu a vyvlíkl se a běžel pryč.
"Heeej !Dej mi tu botuuu !" stojím tam a poskakuju po jedný noze.
"Ne ne ne ." schovával se za stromem a smál se …
Nevím jakto, ale zase jsme zkončili na tom stejném místě u sněhuláku, u kterých za dnešní den přibyl i malý sněhuláček. Bohužel se zase začínalo stmívat, jak naschval, proč jsou dny tak krátké ?! .. achjo ..
"Nom, tak už zase budem muset jít domů, co ?" koukám na oblohu.
"No jo … ale zítra je Ježíšek !" zasmál se a zatleskal.
"To jo, budeš sem moct na chvilku ? Já bych ti chtěl dát dáreček." Kouknul jsem na něj.
"Jo, taky ti něco dám. Chich. Ale v kolik ? Já budu muset taky chvilku bejt doma, moje famílie je … prostě moje praštěná famílie."
"Jo, chápu. To já taky nebudu most hned, ale asi ve 4, na hodinku a něco bych mohl, ty ?"
"Jó ! To je fajne ! A příjdu určitě akorát!" zasmál se a házel sních, že vypadal jak snéhová fréza.
"No to nevím jako" vypláznul jsem jazyk a vstal. Setřepal ze sebe trochu sníh a nabídnul mu ruku, čapnul ji a vstal. Měl jsem zas tu strašnou chut ho obejmout a .. a .. políbit, ale .. n-nemůžu. Nemůžu zničit naše přátelství. Achjo, ale to nejde, on .. on je tak krásný a úžasný. Umm …
Přitáhl jsem si ho k sobě. Zadíval jsem se mu do očí. Měl jsem tak strašnou chut ho políbit a ochutnat jeho rty, ale co když se mnou pak už nikdy nepromluví. Nemohl jsem, sakra. Nakonec jsem ho jen obejmul, pevně, chtěl jsem cítit jeho tělo na mém i pod tou vrtvou bund. Přitisknul jsem rty lehce k jeho oušku, cítil jsem jak se zachvěl. Měl jsem tak strašnou chut ho lehce olíznout, kousnout, ale ne skara nemůžu ! … zašeptal jsem, skoro proti své vůli
"Mám tě moc rád .. Yuki" chtěl bych to vzít zpět, ale nejde to, sakra co ted. Cítil jsem jak se nadechl.
"Já tebe taky, Kichiru." Uh ? ted jsem cítil jak jsem se zachvěl já, a on asi taky. Strašně mi bušilo srdce, jako bych ho měl v hlavě, sakra. Lehce jsem se usmál a zas se mu zadíval do očí. Tak hluboký pohled, jako jsem jen dokázal. Přiblížil jsem se. Já chcichcichcichci jeho rty. Přiblížil jsem se ještě kousek. Bylo vidět jak znervóznuje. A já taky. Ale nemohl jsem přestat. Už naše rty dělilo jen pár milimetrů. Ne já nemůžu, sakra nemůžu, nemůžu o něj takhle přijít. Ale bylo už pozdě, moje rty ležely na jeho a já mu vtiskl malou pusu, ale .. ach jeho rty, byly tak sladké a .. málem jsem ho začal líbat, ale. To už vůbec nemohu. Díval se mi do očí, ale nic neudělal, nezačal na mě křičet ani mě neodstrčil. Ale měl takový pohled, nevím jak si to mám vyložit. Lehce jsem ho pohladil po tváři.
"Tak ahoj .. a zítra. Yuki." Usmál jsem se a pomalu se otočil.
"Ahoj Kichiru …" řekl a díval se jak odcházím.
(další den) Z pohledu Yukiho :
Sakra, jdu pozdě, rodina mě nechtěla pustit. Kde je asi Kichiru ? Z nějvětší pravděpodobností někde u sněhuláčku. Snad tam ještě bude, musím mu dát dárek. Sevřel jsem maličkou krabičku v ruce. Běžím sněhem ale hustě sněží a tenhle les vypadá všude stejně. Běžel jsem dál, a už jsem uviděl silulety shněhuláčí rodiny. Jop mám je ! Zaradoval jsem se a běžel tam. A pak jsem ho uviděl. Pod straomem, kousek ode mne. Ahh Kichiru. Seděl tam, opíral se o strom, který ho kryl před sněhem. Kolem sebe měl rozházené lístky modrých růží. A svírala ho obrovská modrá mašle. Oči měl zaázané modrou páskou a v puse držel malou kartičku na které bylo napsáno "Miluji tě, Yuki." … vypadal tak .. nádherně a …
Zpět do pohledu Kichiho:
Co to tu dělám ? Yuki tu už asi dávno byl a radši zdrhnul, co jsem to provedl. Odehnal jsem od sebe jediné komaráda, kterýho mám opravdu rád .. Ne, kterého miluji. Počkat cítím ho, cítím Yukiho vůni, je tu. Určitě je to on. Co mám ted dělat. Já, bojím se sakryš. V tu chvíli jsem ucítil jeho ruku na mé a hned jeho druhou ruku na rameni. Je to určitě on ? M-možná jeho city jsou stej- … to by bylo nádherný. Ale co když ne. Uhhh co asi ted udělá. Za chvilku jsem cítil jak něco tahá tu kartičku co mám stisknutou v ústech. Ale jak by mohl, když ruce má na mě. Ž-že by, svými ústy. Cítím jeho dech, jeho tvář musí být blízko. Umm, už mi zase tak strašně rychle buší srdce. Pustil jsem kartičku. Za chvilinku jsem ho cítil ještě blíž. Byl tak blízko. Cítil jsem jeho nádhernou vůni a jeho dech, jeho dotek nejde nepoznat. Cítil jsem i jak se lehce chvěje. Už jsem to nevydržel a cukl hlavou k němu. A vášnivě ho začal líbat. Aww to je tak nádherný, a jeho jazyk a .. on je tak sladký. Nemohu přestat. Líbal jsem ho tak dlouho jak to jen šlo, bylo to tak úžasné. Lehce mi sundal pásku z očí. Zadíval se mi do očí, měl je zas tak nádherné, jako vždy. Kolem nás byl jenom sníh a stromy. Byli jsme tu jenom my, na ničem jinem ted nezáleží, jenom on. Všude jenom on. My uprostřed světa a on uprostřed měho srdce. Miluji ho. Pak lehce zatáhnul za mašli a konečně jsem měl volné ruce. Lehce jsem chytil jeho tvář.
"Miluji tě … Yuki." Zašeptal jsem. Lehce zčervenal.
"Já … tebe taky .. Kichiru." Usmál se lehce. Ale já, srdce jako bych měl v uších, slyšel jsem jeho tlukot tak nahlas. Začla jsem ho znovu líbat, tak vášnivě jak jen umím. Jeho ruce jsem cítil ve vlasech. A já rukama pomalu našel tu stuhu co jsem měl kolem sebe a zavázal jsem do ní pomalu jeho. Podíval se na to. A lehce se usmál.
"Můžu si vzít dárek i když jsem si ho zabalil sám ?" usmál jsem se a kouknul na něj.
"To já myslel, že ty jsi můj dárek, to tys byl zabalenej první."
"Jo, ale už nejsem." Zasmál jsem se a dal mu pusu na nos. Usmál se. Pak jsem si šáhnul do kapsy a vyndal malou, zabalenou krabičku.
"Tady je tvůj další dárek." Usmál jsem se a vtisknul mu ho do rukou. Podíval se na něj a pomalu ho rozbaloval.
"Proč to rozbaluješ tak pomalu, je to jen papír ?"
"Je to papír od tebe, schovám si ho" usmál se a konečně to rozbalil a otevřl krabičku. V níž byla malinká kulička a vní padající sníh. Podíval se na ní zblízka a uviděl tam uvnitř dva malinké panáčky, kteří tam sedí a usmívají se.
"To je, abys na mě nikdy nezapomněl. Na tyhle dny, protože na vždy zůstaneme v téhle kuličce. Spolu a štastný." Usmál jsem se. On se sále díval zaujatým pohledem na kuličku.
"Ach děkuji ti Kichiru" vrhl se mi kolem krku "ale, řekl jsi to trochu špatně." Štochnul do mě.
"He ..?" co, jak to myslí, co jsem řekl špatně ..
" Spolu a štastný nebudeme jen v těto kuličce .. ne ?" usmál jsem se.
"Ne, budeme spolu a štastný .. navždy" pohladil jsem ho.
"Navždy …"
Tak a mám to hotový xD snad se líbí, je to hlavně pro Yukiho, ale snad se to líbí I vám, je to trošku delší než jsem chtěl, sakryš. 3 582 slov. Vau O.O. Nom, kdyžtak omluvtě ty strašný chyby a překlepy. A nekopírujte xD. Tak jo Fánoční speciál hotof ! x33
Kichiru =*
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hinata Hinata | Web | 28. listopadu 2012 v 18:51 | Reagovat

Aww *w* s-sugoii.. to bolo tak sladké x3

2 Strange ghost :3 Strange ghost :3 | Web | 30. listopadu 2012 v 10:16 | Reagovat

Aww *w*... kawaii^^

3 El El | 30. listopadu 2012 v 17:06 | Reagovat

Promiň, promiň promiň. Fakt mě moc mrzí, že ti sem píšu něco co nemá nic společnýho s tím článkem, ale podřebuju se tě na zeptat.
Víš jak máme mát ten referát na příroďák? Doufám, že jo. No tak to maj bejt Oxidy a ... ? Jinak táta mi dovolil, že můžu vzít růženín, křišťál a ametist. Prosím tě, napiš mi to na blog. Mě nevadí, když mi napíšeš nesmyslnou věc k článku, takže mi to tam prosim tě napiš. Fakt se ti moc omlouvám, že sem ti to sem napsala a taky za to, že to tim omlouváním ještě prodlužuju.
PROMIŇ
EL

4 Strange ghost :3 Strange ghost :3 | Web | 2. prosince 2012 v 10:39 | Reagovat

http://dark-souls.blog.cz/1212/vysledky-toho-zmatku-xd
promiň že to házim sem... a promiň že s tim otravuju ale nevim jak ti to jinak říct -_-

5 Yuki Yuki | 11. prosince 2012 v 11:17 | Reagovat

To je nejhezčí vánoční příběh co mý voči kdy četly xD
Teď vážně..já to čtu pořád dokola.. asi si to vytisknu a schovám.. ^^..je to nádherný,moc ti děkuju..za vše .. ♥ díky ..miluji tě.

6 Saskie Saskie | E-mail | Web | 22. prosince 2012 v 20:02 | Reagovat

mmm... to je tak .. kyáá x333 nenapadá mě nic než kawaiii x33 vážně krásná povídka. ^^

7 Majka :3 Majka :3 | Web | 6. ledna 2013 v 15:24 | Reagovat

nyáááááááááááh to bolo tááááák rozkošné :3 *dostala cukrovku*

8 Rei a Hin Rei a Hin | Web | 19. ledna 2013 v 11:12 | Reagovat

na našom blogu je menší oznam tak budeme rady ked si ho prečítaš :3 http://ppatta.blog.cz/1301/mensi-oznam-pre-vsetkych-3#komentar105612087

9 Aki Aki | Web | 31. ledna 2013 v 15:29 | Reagovat

toto jsem dočetl včera, ale už jsem neměl časíka na koment (navíc z té nádhery jsem se chvíli vzpamatovával)ale což... Kicík stejně už ví, co si o tom myslím a své reakce na tuto dokonalou pofídku nepotřebuju popisovat veřejně xDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama